1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
2 (Neboť praví: V čas příhodný uslyšel jsem tě, a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
3 Žádného nedávajíce v ničemž pohoršení, aby bylo bez ouhony přisluhování,
4 Ale ve všem se chovajíce jako Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bděních, v postech,
6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti na pravo i na levo,
8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jako bludní, a jsouce pravdomluvní,
9 Jako neznámí, a jsouce známí, jako umírající, a aj, živi jsme, jako potrestaní, a nezmordovaní,
10 Jako smutní, a však se vždycky radujíce, jako chudí, však mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, a však všemi věcmi vládnouce.
11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
12 Nejste v nás ssouženi, než ssouženi jste v střevách svých.
13 O takovéžť pak odměně jakožto synům pravím: Rozšiřtež se i vy.
14 Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným?
16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
17 A protož vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.