1 Prosímeť pak vás, bratří, skrze příští Pána našeho Jezukrista, a naše shromáždění v něj,
2 Abyste se nedali rychle vyrážeti z mysli, ani kormoutiti, buď skrze ducha, buď skrze řeč, neb skrze list, jako od nás poslaný, jako by nastával den Kristův.
3 Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane, leč až prvé přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení,
4 Protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, aneb čemuž se děje Božská čest, tak že se v chrámě Božím jako Bůh posadí, počínaje sobě, jako by byl Bůh.
5 Nepomníte-liž, že ještě byv u vás, o tom jsem vám pravil?
6 A nyní co mešká, víte, totiž aby on zjeven byl časem svým.
7 Nebo již tajemství nepravosti působí, toliko až by ten, kterýž jej zdržuje nyní, z prostředku byl vyvržen.
8 A tehdážť zjeven bude ten bezbožník, kteréhož Pán zabije duchem úst svých, a zkazí zjevením jasné přítomnosti své,
9 Toho nešlechetníka, jehož příští jest podlé mocného díla satanova, se vší mocí a divy i zázraky lživými,
10 A se všelikým podvodem nepravosti, v těch, kteříž hynou, proto že lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli.
11 A protož pošle jim Bůh mocné dílo podvodů aby věřili lži,
12 A aby odsouzeni byli všickni, kteříž neuvěřili pravdě, ale oblíbili sobě nepravost.
13 Myť pak jsme povinni děkovati Bohu vždycky z vás, bratří Pánu milí, že vyvolil vás Bůh od počátku k spasení, v posvěcení Ducha, a u víře pravdy,
14 K čemuž povolal vás skrze evangelium naše, k dojití slávy Pána našeho Jezukrista.
15 A protož, bratří, stůjtež, a držtež se učení vydaného, jemuž jste se naučili, buď skrze řeč, buď skrze list náš.
16 Ten pak náš Pán Ježíš Kristus, a Bůh i Otec náš, kterýž zamiloval nás, a dal potěšení věčné, a naději dobrou z milosti,
17 Potěšujž srdcí vašich, a utvrdiž vás v každém slovu i skutku dobrém.